Nový blog

Nový a lepší blog: http://mari.nikintheusa.cz/

Kostel, hlídání dětí a tak různě

Ve středu u nás byli celý den kluci, které jsme měli s Madi hlídat. Je jim 8,6 a 3 a jsou megasladký. Na snídani jsem dostala párek na špejli obalené ve sladkém těstíčku s kousky borůvek. Mňamka to byla. Celé dopoledne jsme se s nima pak dívali  na filmy. Potom objevili můj stůl se šminkama, tak nás s Madi namalovaly. V poledne u nás zazvonila ta spolužačka, která bydlí vedle, jestli se nechci projet autem po Trentu. Tak mi ukázala, kde všichni bydlej, jací učitelé jsou v pohodě a pak mě pozvala na „lock in“, který bude v pátek večer ve škole. Budou prej hrát hry, koukat na filmy a tak. Večer jsem opět jeli do kostele na šestou. To už jsem nemusela absolvovat bohoslužbu, ale šla jsem s ostatníma dětma hrát hry, na hřiště a tak. Maj tam takový kroužek nebo tak, dávaj na ně pozor dva lidi. Těm dětem je tam od šesti do sedmnácti let, takže to není zas tak špatný. Ještě před tim jsme měli ale jídlo v tom kostele, každý něco přinesl. Všichni se mě opět ptali odkud jsem a tak. Jeden z těch dvou lidí, co vedou ten kroužek věděl, kde je Česká republika, takže to našel na mobilu a všem dětem to ukázal. Pak jsme kreslili obrázky pro nějakého zpěváka či co, že mu to pošlou. Pak jsme hráli venku různý hry, jako Mrazík atd…Na konci bohoslužby jsem si popovídala s pár lidma. Tak polovia věděla, kde je ČR. Pak přišel nákej chlápek, tak jsme si z něho udělali srandu a představila jsem se mu jako: „Nice to meet you smell“. To všechny naprosto rozsekalo, takže mě teďka všichni ti lidé z kostela zbožňujou.Nevim teda, jak ten chlápek :D. Jinak ještě plakát od spolužáků:

Zabíjení chřestýše a škola

V pondělí mě asi v 10 vzbudil „zpěv“ Emmy a její kamarádky, která u nás bude celý den. Nakonec jsme se jely koupat k nim do bazénu. Mají tam sice klouzačku a skokánky, ale víc špinavou vodu jsem snad neviděla. Na oběd jsme se vrátily domů a hrály náký hry u nich v karavanu ještě s tou kamarádkou. U domu jsem pak našla plakát od mých spolužáků „Welcome to Trent a dopis od Macie (dám sem pak fotku). To mě potěšilo. Po večeři (před každým jídlem, které jíme spolu se chytíme za ruce a modlíme) mi bylo řečeno, že jedeme střílet něco (nepochopila jsem, co přesně). Ale asi tak po hodině jízdy mi to bylo jasné. Zastavili jsme u cesty, jelikož hostdad konečně zahlídl něco ke střílení. Vystoupil a začal střílet do země, zatímco mi byly v autě. Po chvíli vytáhl z křoví asi metr  dlouhýho mrtvýho chřestýše. Super. Tím to ale nekončí. Koukli jsme se na jeho zuby a pak mu odřízl hlavu, načež se mrtvej chřestýš začal hýbat a všude stříkala krev. Trička od krve jsme pak hodily do nákýho Vanishe. Nakonec jsem si na památku mohla nechat ten jeho chřestící ocas. Na cestě zpátky jsme zahlídli skunka, tak se začali hádat, jestli ho maj nebo nemaj zabít :D. Když se rozhodli, že jo, skunk byl pryč. Po  této lovecké cestě jsme zašli k sousedům, kteří maj dceru, co bude se mnou ve třídě. Trochu jsme jí přepadli, když spala, takže jsme si zrovna moc nepokecaly :D Další den jsem jela s hostmum a holkama do školy. Představily mi všechny učitele a pár spolužáků, kteří vypadaj celkem fajn. Pomohla jsem jim malovat náký plakáty. Trochu mě zarazilo, že ty děti do tý školy ty plakáty šli malovat dobrovolně předtím, než začla škola.Ta začíná až v pondělí. Na večer jsme se jely s hostmum a Emmou projet po okolí na kole. Trochu jsme umíraly žízní, když je tu 40 stupňů a stín nikde :D. Když jsme dojely domů a vypily litr vody, tak jsme nasedly do auta a jely jsme po stejné trase, jako jsme jely na kole, abychom věděly, kolik jsme ujely mil. Logika fakt, ale navadí, Cestou jsme se stavily u benzínky (jediný „obchod“ ve vesnici), abychom jsme se zase napily. Já si natočila asi půl litru náký Coly, co chutnala jako cherry Cola smíchaná s  růžovejma Orbitkama. S prodavačkou jsme klábosily asi půl hodiny.

První dny v Americe

Tak konečně píšu první příspěvek. Vůbec jsem poslední týden neměla čas, pořád se něco dělo.

První 4 dny v NY byly úžasný! (Až na sprchy a záchody na hostelu :D). V sobotu jsem vstávala asi v 5 hodin, dovezli nás autobusem na letiště, odbavili nás a pak už jsem si šli každý svou cestou. Já letěla nejdřív do Dallasu společně s dalšíma devíti lidma (8 němců a jedna švýcarka). Naštstí tam byly dvě holky, co byly ochotný se se mnou bavit anglicky a ne německy. Let do Dallasu trval asi 4 hodiny, pak jsem musela přestoupit na let do Abilene (asi půl hodiny letu), kde už mě čekala s velkym nápisem "Welcome to Texas" moje nová rodina :). Cestou domů jsme se stavili v něco mezi fastfoodem a restaurací, prostě si zaplatíte a můžete jíst cokoliv chcete. Po jídle jsme se přesunuli do místnosti s nákejma hracíma automatama a tak. Vyhrávali jsme u každýho náký papírky, za který jsme si pak mohli koupit náký drobnosti. Doma na mě čekal úplně nádherný pokoj. Všechno krásně sladěný, šatnu tu mám a koupelnu společnou s holkama, který ted bydlí spolu v pokoji vedle mě. 

 Další den jsme brzo ráno jeli (ano jeli, přestože je to ve vesnici) nakrmit poníkokoně :D. Patří jejich známejm, ale ty jsou na dovolený. Pak jsme jeli do kostele, který se nachází asi 2 míle odsud ve městě Merkel. Celkem tam bylo asi 50 lidí, představili mi všechny, ale nepamatuju si ani jedno jméno.Na začátku "bohoslužby" jsme zpívali karaoke písničky společně s kapelou, to byla docela sranda, pak pustili na promítačku nějakýho chlápka, co měl asi představovat kněze. Ten něco řikal asi půl hodiny, pak o tom ty lidi diskutovali. Vůbec jsem netušila, o čem je řeč :D. Na konci všechny ten chlap z kapely pozval večer na Bingo, který se bude hrát taky v tom kostele. Doma jsme se pak dívali na seriály a filmy a na oběd jsme měli hamburgery (a podobnejch věcí maj plný 2 ledničky+mrazák). Večer jsme jeli na to Bingo, což byla fakt docela sranda, aspoň jsem si procvičila čísla a navíc jsme tu měli sendviče a chipsy. Asi v 9 jsme se vrátili domů a šly jsme s holkama jezdit po poli na čtyřkolce. Nejdřív řídila Madi, tý je 13, já seděla za ní, trochu jsem se jako bála, všude tma a trochu nákejma dírama jsme jezdily. No ale potom se řízení ujala Emma (11 let), takže jsme na tom jely všechny 3. Přežila jsem, je to fakt sranda. Další den jsem řídila já.